Jak si Kreml kupuje vliv v Evropě

„Rusko uplatňuje svůj koncept měkké moci v Evropě přes média, neziskové organizace, ortodoxní církev a organizace na ni napojené a také skrze ideu panslavismu nebo antiamerikasmu,“ řekla Vladislava Vojtíšková 19. září 2016 v pražské Galerii Lucerna při prezentaci studie Medvěd v beránčím rouše, pod kterou je podepsaná spolu s dalšími autory.

Rusko podle studie uplatňuje svůj vliv v Evropě přes neziskovky trojím způsobem: prostřednictvím vládou zakládaných krajanských nevládních organizací (např. Russkiy Mir, Nadace pro podporu a ochranu krajanů žijících v zahraničí nebo Nadace Gorčakov), prostřednictvím think-tanků aktivních většinou uvnitř Ruska (např. Diskusní klub Valdaj nebo Ruský institut strategických studií) a podporou zavedených evropských think-tanků. Sem patří ruskou vládou či Gazpromem financované francouzské think-tanky Institut mezinárodních a strategických vztahů a Francouzský institut mezinárodních vztahů.

Alexej Kelin, člen rady české vlády pro národnostní menšiny vsadil diskusi nad výsledky studie do širšího rámce. Poutavě vysvětlil, jak se dostal v Rusku k moci Vladimir Putin a popsal některé současné ruské reálie. „Rusko se vrací zpět, proti toku dějin,“ uvedl Alexej Kelin. Další účastník panelu poslanec Evropského parlamentu Pavel Svoboda vyzdvihl, že je to poprvé, co při tvorbě a prezentaci nějaké studie spojily síly hned čtyři organizace – Institut pro křesťansko-demokratickou politiku, think-tank Evropské hodnoty, Wilfried Martens Centre a Nadace Konrada Adenauera.

Spolu s Vladislavou Vojtíškovou jsou pod studií Medvěd v beránčím rouše s podtitulem Ruskem financované organizace v EU podepsáni Vít Novotný, Hubertus Schmid-Schmidsfelden a Kristina Potapova.