Rubrika

Brněnská kavárna

Zbraně a zbrojní legislativa

| Brněnská kavárna, Bylo | Žádné komentáře

Čtvrtá Brněnská kavárna. Téma: Zbraně a zbrojní legislativa. Host: Jakub Smetánka a Josef Kraus. Moderátor: Jakub Krainer. Místo a čas: Impact Hub, Brno, 24. dubna 2017.

Hosté, viceprezident asociace LEX Jakub Smetánka a bezpečnostní expert z FSS MUNI Josef Kraus. debatovali především o nové zbraňové směrnici. Oba připustili, že byla vytvořena s dobrým úmyslem, nicméně oba ji pokládají za příliš přísnou pro české poměry. Jakub Smetánka vysvětlil, jaké možné negativní následky může přinést. Josef Kraus se zaměřoval více na proces jejího vzniku. Oba se nakonec shodli, že Evropa by měla na teroristické útoky nějakým způsobem reagovat a že bychom všichni měli pracovat, abychom udělali Evropu bezpečnější.

Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou

| Brněnská kavárna, Bylo | Žádné komentáře

Úterní večer. V brněnském Impact Hubu začíná třetí díl cyklu Brněnské kavárny na téma: Politika, lži a sociální sítě v přímém přenosu. Besedující: Karel Křivan a Vít Baloušek.

Výborným příkladem užité propagandy je věta „Byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.“ Ačkoliv byl pro Čechy okupantem a představitelem cizí mocnosti, je to právě toto označení, které si s ním dodnes spojujeme – padlo na třetí Brněnské kavárně, kde o užití sociálních sítí v politice hovořili PR specialista Karel Křivan a marketingový odborník Vít Baloušek.

Sociální sítě umožňují jednoduše a účinně oslovit velký počet lidí. Zároveň umožňují uživatelům vytvořit svůj vlastní obraz, který vždy nemusí odpovídat realitě. Jasným příkladem jsou upravované profilové fotografie.

Krize masmédií je způsobena právě jednoduchostí užití i velkým dosahem sociálních sítí. Každý se může stát novinářem i bez vzdělání či praxe. To umožňuje jednoduché šíření různých polopravd i konspiračních teorií. Tento fakt může být nebezpečný zejména v době, kdy velká část českých uživatelů sociální sítě Facebook věří více zprávám odtud, než z veřejnoprávních médií. Proto si politické strany najímají agentury, aby dokázaly tento prostor správně využít. Agentury dokáží šikovným využitím PR obrátit politické přešlapy v přednosti, jak bylo možné pozorovat jak při amerických volbách, tak ale i na české politické scéně.

Dochází také na fenomén Big data – narůstá objem dat, rychlost zpracování dat, jejich různorodost a věrohodnost. Díky tomu se nám stává, že se nemůžeme rozhodnout, neboť jsme zahlceni velkým množstvím různých informací (rozhodovací paralýza).

Taková byla třetí brněnská kavárna, která byla zorganizována ve spolupráci Mladých lidovců, Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku a Nadací Hannse Seidela.

Hackeři a zákony

| Brněnská kavárna, Bylo | Žádné komentáře

Pondělní večer. Brněnský Impact Hub praská ve švech. Začíná druhý díl brněnské kavárny na téma: Hackeři a zákony: bezpečnost a právo v digitálním světě. Besedující: docent Radim Polčák a profesor Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně.

Radim Polčák hned na úvod hovoří o problému práva a společenského vývoje. „Právo by nemělo být před společenským vývojem, zkoušelo se a neosvědčilo se to.“ Je proto logické, že právo nemůže pokrývat ty nejnovější trendy.

Miroslav Mareš se dostává k tématu počítačové kriminality a vzpomíná, jak procházel komunistické sborníky z 80. let, kde už se o problematice počítačové kriminality psalo, není to tedy nejnovější záležitost posledních let. U toho zmiňuje, že postupující digitalizace stále zvyšuje možnost zneužití on-line dat k tomu, aby byl spáchán zločin. Zároveň ale podotýká, že se už skoro dvacet let straší tím, že někdo napadne systém přehrady nebo nemocnice a způsobí pohromu. Nic takového se ale zatím nestalo.

Řeč přichází i na novelu zákona o kyberbezpečnosti. V rámci jejího projednávání se dle Radima Polčáka řeší vlastně neřešitelný problém. Existence obrany v kyberprostoru automaticky znamená zásah do práv třetích osob, proto je tak složité najít rozumný a vyvážený konsenzus. To, že ji má na starosti Vojenské zpravodajství (VZ), je hlavně proto, že má lepší vybavení než armáda, navíc je to zároveň rozvědka i kontrarozvědka a může na rozdíl od armády působit i v zahraničí. Miroslav Mareš k tomu dodává, že naše obrana může začít efektivně fungovat, až budeme věřit našim obranným složkám, že nebudou zneužívat jim poskytnuté pravomoci.

Radim Polčák k problematice ještě dodává, že pro mnoho pamětníků je takováto pravomoc daná VZ problematická kvůli negativní historickým konotacím. VZ je pro mnohé ve svém fungování a vybavení podobná FBI, jak ji známe z amerických akčních filmů. Rozdílnou skutečnost však ilustruje povzdech vysoce postaveného příslušníka VZ, který vzpomínal na výroční zprávu FBI, kde byla na úvodní straně akční fotografie potetovaného vojáka ve vrtulníku za kulometem, přičemž si posteskl, že oni (VZ) nic takového do své výroční zprávy dát nemohou, jelikož ani vrtulníky, ani kulomety nemají.

Strach ze zneužití pravomocí považuje Radim Polčák za místy přehnaný. „Je sice hrozné si představit, jakou bude mít VZ moc, ale policisté také nosí zbraně a mohou střílet. Pro mě je horší představa, že mě někdo zastřelí, než že si někdo přečte můj e-mail.“

Krátká přestávka, otázky z publika a po dvou hodinách uzavíráme naší letos druhou Brněnskou kavárnu, která je organizována ve spolupráci Mladých lidovců a Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku s laskavou podporou Nadace Hannse Seidela.

Pokud je společnost zdravá, nenechá si svůj prostor vzít

| Brněnská kavárna, Bylo | Žádné komentáře

Zahájení projektu Brněnská kavárna se uskutečnilo v úterý 17. ledna v Impact Hub Brno v 20:00. Besedy na téma Pravdivá lež: diskuze o ruské propagandě v českých médiích se zúčastnil politolog Miloš Gregor a publicista Josef Pazderka.

Hned v úvodu Josef Pazderka jasně vymezil, že debatované téma pro něj znamená kremelskou, nikoliv ruskou propagandu, a upřesnil, že v tomto kontextu raději mluví o dezinformacích, cílenému překroucení a změně původní informace s nekalým záměrem, než o propagandě.

Miloš Gregor uvedl, že dezinformace nezahrnují jen jednoduché fotomontáže, nýbrž jsou mnohem komplikovanější. Není to jen prvoplánová adorace Ruska, ale výklad událostí tak, aby korespondoval s pohledem oficiálních kremelských zdrojů.

Na otázku, jak s dezinformacemi bojovat, odpověděl Miloš Gregor, že důležitý je klid a respekt. Tedy je potřeba v klidu vysvětlovat a zjistit, proč dezinformacím druhý věří. Zároveň bychom se měli vyvarovat povyšování se nad takovými lidmi. Většinou to ale nelze stihnout během jedné debaty. Kupříkladu na polské scéně je nyní v tomto ohledu situace velice komplikovaná. Mají dva tábory, které nejsou schopny se na ničem domluvit. Za nebezpečné také považuje různé dezinformační servery, které jsou některými považovány za legitimní. K tomu dle něj přispívají firmy, které si na nich zaplatí inzerci, osobnosti, které jim dávají rozhovory, ale také my, když jejich příspěvky sdílíme na sociálních sítích.

Josef Pazderka považuje za problém absenci výuky mediální gramotnosti, které by učila orientaci v informacích dostupných v médiích. „Pokud je společnost zdravá, nenechá si svůj (demokratický) prostor vzít.“ Základem obrany je tedy naše schopnost dávat věci do kontextu a rozpoznat, kdy se nás někdo snaží vědomě zmást.

Taková byla první Brněnská kavárna, která organizována Mladými lidovci a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku za laskavé podpory Nadace Hannse Seidela.