Další glosy –

Anežka Fuchsová

Je potřeba brutální reforma vzdělávacího systému

| Beseda v Besedě, Bylo | Žádné komentáře

Sedmnáctá beseda cyklu Besed v Besedě. O robotizaci diskutují hosté: Pavel Svoboda, Michael Šebek a Tomáš Prouza. Moderátorkou, jak je již zvykem, je Veronika Sedláčková. Beseda je doprovázena hudbou dua Adams Emily, tentokrát ve složení Martin Adamovský a Jan Techl.

Úvodní otázka Veroniky Sedláčkové na to, co všechno máme s postupující robotizací očekávat. Europoslanec Pavel Svoboda předpokládá, že robotizace, která je jedním z průvodních jevů současného vývoje, změní životní styl i strukturu pracovního trhu. Myslí si ale, že to bude trvat déle než pět let. Ekonom Tomáš Prouza ilustruje postup modernizace na příkladu našeho trávení volného času. “Ještě rozumím, co dělají moje děti teď, ale za 10 let už nebudu.“ K tomu dodává, že se stane zásadním, jestli se dokážeme jako jedinci přizpůsobit realitě toho, že za 10 let budeme dělat něco, co dnes vůbec neumíme. Odborník na robotiku Michael Šebek z ČVUT přitakává. „Vývoj se neustále zrychluje. Doby, kdy měl člověk jedno povolání na celý život, jsou dávno pryč.“

Pavel Svoboda s tezí o rychlosti vývoje a postupující digitalizaci souhlasí. „To, že se právníci po celém světě začínají aktivovat, znamená, že se něco (skutečně) děje. Právníci jsou vždy pozadu.“

Podle Michaela Šebka postihne postupující robotizace hlavně střední třídu. Povolání typu uklízečka to překvapivě jen tak rychle nepostihne, neboť jde o složitou senzomotorickou činnost, kde je třeba velké koordinace pohybu a zpracování obrazu. Postihnout by to však mělo povolání, která vykonávají rutinní práci. V některých bankách jsou pokladníci automatizováni už teď. Do budoucna bude proto pro lidi nejlepší být „mělkým specialistou“, který bude schopen flexibilně se přizpůsobit aktuální pracovní poptávce.

V širším kontextu na změny doplatí především rozvojové země, které budou trpět odstupem od masové výroby. „Z masové výroby se stane výroba na zakázku…budou malé továrny v každé vesnici. Budu chtít oblek, oni budou mít moji digitální postavu a udělají to do hodiny,“ dodává Michael Šebek.

Co se týká právní úpravy, Pavel Svoboda říká, že vznikají první legislativní rámce. Do přípravy se zapojují i instituce Evropské unie. „Je tu jednotný trh, je potřeba položit společné základy.“ Pro příklad „abychom autonomním vozidlem mohli přes hranice a aby certifikáty těchto vozidel byly přenositelné do dalších států.“ Funguje proto spolupráce se zástupci velkých automobilek. Je potřeba spolupracovat, abychom si jako EU udrželi přední místo ve světě.

Zároveň dodává, že v souvislosti s robotizací přichází opět do módy etika. S tím ale souvisí množství složitých otázek, kupříkladu otázka autorského práva u článků napsaných roboty.

Abychom byli připraveni, je potřeba „brutální reforma vzdělávacího systému,“ říká Tomáš Prouza. Zároveň ale skepticky dodává, že si není jist, je-li to při životnosti českých ministrů školství reálné.

Několik otázek z publika a moderátorka Veronika Sedláčková se loučí s hosty i diváky. Beseda byla poslední před prázdninovou pauzou. Budeme se na vás opět těšit v září v Malostranské besedě.

Budoucnost ve špičkovém průmyslu a kvalitních službách

| Bylo, Konference | Žádné komentáře

O budoucnosti české ekonomiky a nutných opatřeních pro zajištění jejího zdárného růstu debatovali účastníci konference Česko – silný hráč v evropské lize pořádané think-tankem KDU-ČSL Institut pro křesťansko-demokratickou politiku a Nadací Konráda Adenauera. Na konferenci se sešli úspěšní podnikatelé a zástupci českých firem. Vystoupil na ní také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který odhalil svou vizi budoucnosti české ekonomiky. Ta podle něj nemůže stát na levné pracovní síle a výrobních montovnách. Budoucnost vidí především ve špičkovém průmyslu a kvalitních službách. Zároveň zdůraznil, že český stát by neměl podnikatelům a firmám překážet a naopak by měl více podpořit vzdělávání, výzkum a inovace.

„Budoucnost vidím ve špičkovém průmyslu, který vytváří vysokou přidanou hodnotu, a v kvalitních službách. V České republice máme spoustu podniků, které jsou životaschopné, sebevědomé, dokáží uspět ve světové konkurenci. Pokud použiju fotbalovou terminologii – právě věda a výzkum mohou být českou uličkou do naší budoucnosti, kde góly jsou například znalosti, duševní vlastnictví či prosperita,“ řekl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

Předseda KDU-ČSL také oznámil, že chce nastartovat s českým průmyslem strategický dialog a zjistit, jaké jsou jeho dlouhodobé potřeby. „Na základě těchto priorit bychom měli investovat veřejné prostředky do vědy a výzkumu. Nyní dáváme na vědu 1,1 % HDP a je samozřejmé, že to číslo musí narůstat. Cílem by mělo být dosáhnout 3% podílu EU rozpočtu na tuto oblast,“ prohlásil Pavel Bělobrádek.

Günther Oettinger: budoucnost je ve vědě, digitalizaci a kreativitě

Na konferenci vystoupil také člen Evropské komise Günther Oetinger, který by České republice stejně jako celé Evropě doporučil více podporovat podnikání, které generuje vysokou přidanou hodnotu. „Vysokou přidanou hodnotu generují výzkum, digitální transformace, kultura a kreativita. Jen kombinací těchto faktorů může být země v Evropě dlouhodobě konkurenceschopná,“ řekl Günther Öttinger. Upozornil také na fakt, že svět se nachází v době digitální revoluce, čemuž se musí přizpůsobit politici i firmy. „Digitální revoluce ovlivní všechno kolem nás – to, jak stavíme, vyrábíme i jak používáme auta. Digitální služby jsou klíčové a státy na to musí reagovat,“ dodal Günther Oettinger.

V bloku „Podmínky prosperity aneb jak být v první lize“ vystoupil také ekonom a zakladatel 6D academy Pavel Kysilka, který potvrdil slova svých předřečníků. „Naší výhodou je dnes levná a relativně kvalifikovaná pracovní síla a sousedství s Německem. Tyto naše výhody ale nepřežijí test digitální epochy a dnes probíhající repatriace zisků zpět do zahraničí bude vystřídána repatriací samotné výroby.“

Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček k tomu dodává: „Digitalizace byznysu zdaleka není spojena pouze s revolucí v oblasti průmyslu. Prakticky všechny firmy čekají velké změny, spojené jak s mimořádnými příležitostmi, tak nemalými riziky. Nová generace zákazníků během několika let zcela změní zažité výrobní, obchodní i komunikační procesy velkých i malých podniků. Včerejší úspěch je dobrým základem, nikoliv ale předpokladem, že přežijeme i v dalších letech. Svůj přístup musí ale změnit i stát, vědecká a akademická sféra.“

Na konferenci Česko – silný hráč v evropské lize se sešli zástupci politiky a byznysu, aby veřejnosti nabídli své představy o budoucím českém hospodářském modelu. Pozvání k diskusi přijal také člen Evropské komise Günther Öttinger. Z řad byznysu vystoupil například generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek, generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek, předseda Asociace malého a středního podnikání Karel Havlíček, zakladatelka Institutu pro digitální ekonomiku Jana Adamcová, zakladatel Centrum.cz Oldřich Bajer a řada dalších.

Komunistické zločiny

| Brněnská kavárna, Bylo | Žádné komentáře

Šestá Brněnská kavárna. Téma: Komunistické zločiny. Host: Michal Stehlík. Moderátor: Jakub Krainer. Místo a čas: Impact Hub, Brno, 20. června 2017.

Historik Michal Stehlík hovořil o zločinech za komunistického režimu. Dotkl se tématu vyrovnání se s touto minulostí, kterou on sám považuje za nedostatečnou, jelikož je komunistická strana stále přítomna v parlamentu.

Za doby komunistické vlády můžeme dle něj rozlišovat dva typy zločinů. První z dob 50. Let, kdy se režim snažil odstrašit lidi od zapojení do odporu hrozbou popravy. Druhý typ můžeme identifikovat v 70. letech, kdyby byli lidé odstrašování od protest hrozbou vězení, nikoliv však už smrtí.

USA Trumpa přežijí

| Beseda v Besedě, Bylo | Žádné komentáře

Šestnáctá Beseda v Besedě. Název: Postfaktická doba Donalda Trumpa Hosté: Igor Lukeš, Miloš Calda a Daniel Anýž. Místo a čas: Malostranská beseda v Praze, pondělí 12. června 2017. Moderátorka: Veronika Sedláčková. Debata doprovázená hudbou dua Adams Emily ve složení Emilie Bauerová a David Richter.

„Jaký má Donald Trump vliv na současné USA?“ ptá se moderátorka Veronika Sedláčková na úvod besedy. Amerikanista Miloš Calda z FSV UK Trumpa hodnotí „méně negativně“. Administrativa podle něj vysílá různé signály kvůli tomu, že ještě není „usazená“. Některé Trumpovy akce sice nebyly příliš promyšlené, kupříkladu zákaz vstupu pro občany šesti převážně muslimských zemí, který by následně zrušen soudy. To podle Caldy dokazuje, jak v USA funguje systém „checks and balances“ (systém brzd a protivah) a je to věc, která se podepsala na „nemastném neslaném“ startu administrativy.

S tezí, jestli nejsou hlavní americká média příliš kritická k novému prezidentovi, vlastně souhlasí Miloš Calda s tím, že Trumpovi podle něj nedali tradičních 100 dní hájení. S tím nesouhlasí novinář Daniel Anýž, ani Barrack Obama, ani Gorge W. Bush ni takového neměli. Zároveň uvádí příklad konzervativního Wall Street Journal, na kterém on vidí snahu něco pozitivního napsat, nicméně nemají, o čem „normálním psát“, i přestože fandí jeho plánům na daňovou, protiregulační reformu.

Historik Igor Lukeš je kritický k tvrzení, že je možné Trumpovi „připsat k dobru“ alespoň to, že se zbavil těch nejkřiklavějších případů ve své administrativě. Steva Bannona sice odstranil ze skupiny nejvyšších úředníků, nicméně kromě toho příliš pozitiv nesleduje. Snad ještě odchod generála Flynna, který, kromě svých kontaktů na osobnosti ruské politické scény a křivopřísežných prohlášeních ve své aplikaci pro bezpečnostní prověrku, je „evidentně iracionální člověk,“ neboť to byl právě on, kdo do světa vypustil tweet o tom, že Hillary Clinton řídí síť pedofilů sídlící v pizzerii ve Washingtonu. Podle Igora Lukeše to vytvořil s představou, že tomu někdo uvěří, což se bohužel stalo. Nějakou dobu po zveřejnění přijel muž s puškou do pizzerie s tím, že jde osvobodit tam zadržené děti. „A teď si vezměte, že poradce prezidenta něco takového šíří.“

Debata se následně stočila k Trumpovým ekonomickým plánům. Miloš Calda se ptá ostatních diskutujících, jestli už jsou zavedena nějaká konkrétní protekcionistická opatření. „On je kecavej člověk, má tablet, píše tweety,“ říká Miloš Calda pochybujíc o tom, že jsou skutečně přijímána pro to potřebná opatření. Igor Lukeš reaguje razantně a zmiňuje napjaté vztahy s Mexikem i Čínou, ale i odstoupení od Transpacifického partnerství. Daniel Anýž dodává, že prezident Trump byl varován obchodníky, že takováto politika je chybná, neboť vyvolá nedostatek základních surovin v USA.

Diskutující se zároveň shodli na tom, že se neobávají ohrožení Evropy v kontextu Trumpových politik. Miloš Calda předpokládá, že Donalda Trumpa budou krotit jeho poradci. Daniel Anýž dodává, že i přes některé sporné výroky Trump podepsal přistoupení Černé Hory jako dalšího člena NATO, což by naznačovalo, že by v zahraniční politice USA mohla být kontinuita, zároveň ale jde proti jeho hlavní myšlence, a to že půjde dělat handly s Putinem.

Co se týká vztahů s Ruskem, podle Igora Lukeše ruský názor na zvolení prezidenta Trumpu ilustruje výrok mluvčího Kremlu, který pronesl, že po vyhlášení výsledků volen „mejdan trval tři dny.“ Rozumně uvažující lidé v Kremlu podle něj vědí, že s rozsáhlejšími kroky musí počkat, až se ukáže, jak bude Trump politiku vůči Rusku směřovat. „Nikdo dnes neví, včetně Trumpu, co si Trump o Rusku myslí.“

Ve vztahu s Německem Miloš Calda poukazuje na neporozumění. Domnívá se, že Němci prezidenta Trumpa berou příliš doslovně. Zároveň připouští, že výrok Angely Merkelové o tom, že se Evropa musí starat sama o sebe, může být součástí předvolební rétoriky, neboť německé společnost v současné době není příliš proamericky naladěná. Na to Igor Lukeš reaguje tím, že podle politifact.com bylo 69 % předvolebních prohlášení Donalda Trumpa úplně nebo skoro lživých, není tedy důvod, aby na něj Němci negativní názor neměli.

Přínosem Trumpa je však podle Igora Lukeše to, že zaktivizoval občanskou společnost. „USA Trumpu přežijí.“ Dokonce se domnívá, že by to celou americkou společnost mohlo posílit, neboť se naučí, jak se k podobným lidem stavět.

Cesta k úspěšnému venkovu. Konference 16. června 2017, Olomouc

| Bude, Konference | Žádné komentáře

Institut pro křesťansko-demokratickou politiku společně s Nadací Hannse Seidela si Vás dovoluje pozvat na konferenci Cesta k úspěšnému venkovu, která se bude konat v pátek 16. června v Olomouci od 9:00 do 14:00. Konference bude příspěvkem v diskuzi o tom, jak zajistit úspěšný rozvoj venkova do dalších generací.

O této problematice budou hovořit kupříkladu ministr zemědělství Marina Jurečka, digitální koordinátor Ondřej Malý či ekonom Miroslav Singer.

Potvrďte prosím svou účast na prihlaska@ikdp.cz nejpozději do 12. června.

Upozorňujeme, že kapacita sálu je omezená.

Sledujeme důsledky nepovedené transformace

| Beseda v Besedě, Bylo | Žádné komentáře

Patnáctá Beseda v Besedě. Název: Česká politická (ne)kultura? Hosté: Josef Mlejnek a Terezie Kaslová. Místo a čas: Malostranská beseda v Praze, pondělí 22. května 2017. Moderátorka: Veronika Sedláčková. Debata doprovázená hudbou dua Adams Emily ve složení Emilie Bauerová a Martin Adamovský.

Na otázku, jestli jsme v krizi, odpovídá novinářka Terezie Kaslová, že ne, nicméně naší aktuální situaci nepovažuje za dobrou. „Situace na politické scéně, síť mezilidských vztahů a chování je pro mě odstrašující.“ Politolog Josef Mlejnek se domnívá, že v krizi jsme, nicméně ne teď aktuálně v krátkodobé. „Je to trvalá krize, která se tu táhne řadu let, současné dění k tomu nic nového nepřidává,“ a dodává výčet věcí, které „už tu byly“, jako jsou nahrávky či odcházení z vlády. Toto dění Josef Mlejnek interpretuje jako „důsledky nepovedené transformace.“

„Můžeme si za to sami?“, ptá se moderátorka Veronika Sedláčková. Terezie Kaslová se sama ptá, čím to je, že jsme ochotni se zapojovat do diskuzí pod články na internetu, ale už jen málokdo dokáže napsat poslanci a říct, co se mu nelíbí. Ve srovnání s polskou je česká společnost zakřiknutější, míní Josef Mlejnek, ale je těžké odhadnout, čím to je. U nás obecně organizace funguje, máme spolky sdružení na sport, koníčky, ale chybí společenské organizace. Těžko ale lze očekává, že se u nás změní situace, pokud se nezapojí větší část společnosti, dodává.

„Co pro změnu může udělat každý z nás?“ Josef Mlejnek soudí, že cesta je přes podporu svobody médií. Lidé by měli podporovat kvalitní žurnalistiku, i když je to bude stát peníze. Terezie Kaslová dodává, že ona sama považuje kvalitní žurnalistiku za základ demokratické společnosti.

Terezie Kaslová zároveň velice pozitivně hodnotí iniciativu Proč? Proto!, ve které vidí potenciál na změnu. „Je to přesně to, co by mohlo narušit ten monolit.“ Oproti tomu je Josef Mlejnek poněkud skeptičtější. Podle něj je to iniciativa, která se objevila v souvislosti s vládní krizí a lze jen těžko odhadnout, jak to bude dál pokračovat.

Česko – silný hráč v evropské lize. Konference 15. června 2017, Praha

| Bude, Konference | Žádné komentáře

Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung vás zvou na ekonomickou konferenci o křesťansko-demokratickém hospodářském modelu, jehož systém je cestou i pro rozvoj České republiky. Tato konference se chce stát příspěvkem k dialogu politiky a byznysu o tom, na čem stavět naše rozhodnutí o budoucnosti země.

Přijměte pozvání na konferenci Česko – silný hráč v evropské lize, která se uskuteční ve čtvrtek 15. června 2017 v Praze.

Více informací na www.silnecesko.cz

Nový život Arnoldovy vily

| Brněnská kavárna, Bylo, Meeting Brno | Žádné komentáře

Pátá Brněnská kavárna. Téma: Nový život Arnoldovy vily. Host: Brna Petr Hladík, Martin Maleček, Ondřej Jakubec, Iveta Černá Petra Svobodová a Miriam Kolářová. Moderátor: Jaroslav Ostrčilík. Místo a čas: Divadlo Husa na provázku, Brno, 24. Května 2017.

Hosté diskutovali současný stav Arnoldovy vily, budovy postavené v 60. letech 19. století, která byla před několika lety prohlášena za kulturní památku. Shodli se, že budova má nesmírnou historickou hodnotu. Je situována v blízkosti Vily Tugendhat, ale je pro většinu veřejnosti neznámá. Hosté debatovali o možném využití objektu, jelikož mateřská školka, která tam fungovala do roku 2013, už neplánuje svou činnost obnovit. Všichni se shodli, že vila stojí za záchranu, nicméně bude nesmírně obtížně získat dostatek prostředků na udržení budovy v dobrém stavu a provozu.

Diskuze se zúčastnil 1. náměstek primátora města Brna Petr Hladík, starosta M4 Brno-sever a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Martin Maleček, vedoucí Semináře dějin umění MUNI Ondřej Jakubec, ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá, ředitelka vily Löw-Beer Petra Svobodová a místostarostka MČ Brno-sever Miriam Kolářová. Diskuze byla součástí festivalu Meeting Brno, jedna z událostí pořádaných u příležitosti 20. výročí podepsání Česko-německé deklarace.